Odpověď z 24. březen 2010, 14:01:20 hodin
Dobrý den, zdravím všechny čtenáře. Dostal jsem se k odpovídání o něco dříve, takže první odpověď bude možná až moc rozpovídaná, za což se tímto zároveň omlouvám.

Nevidím Topzinu do kuchyně, takže mohu hodnotit pouze zvenčí. Důležité je, že při prvním kontaktu člověka nenapadne, že jde o "nějaký studentský web". První dojem je velmi dobrý, grafika je čistá, neruší, reklamy je tak akorát. Navigace a vyhledávání jsou na svém místě. Osobně mi na homepage nesedí ta velká grafická prezentace hlavních článků. Člověk na první obrazovce vidí vlastně jenom samé obrázky. Když má některá fotka tmavý podklad, nejsou dobře vidět navigační šipky. Ale v tomhle jsem možná deformovaný prezentací zpravodajství, u magazínu je to trochu něco jiného. Každopádně webmaster má dnes řadu nástrojů, jak zjistit, jestli takové upoutávky "fungují". Proto tiše předpokládám, že čtenářům nevadí a svůj účel plní ;-)

Prošel jsem i nepříliš početný vzorek textů, takže to rovněž berte s rezervou. Jako všude, kvalita se liší podle autora. Líbí se mi titulky, které jsou informativní (to je na internetu základ) a nesnaží se zaujmout nějakými líbivými chytáky. Dobré je, že si (nejspíš) editor dá tu práci a text dál formátuje - mezititulky, ztučňování, boxíky, popisky k fotkám... To čtenářům usnadňuje orientaci v textu. Dalším plusem jsou vlastní fotky - téměř u všech jsem viděl "zdroj Topzine". Ukazuje to na respekt k autorským právům a na dobré plánování.

Narazil jsem i na pár textů, u kterých jsem končil s otázkou, co tím chtěl autor říct. Vím, že je těžké lidem podobné věci házet na hlavu, ale když už nemá to srdce editor, mohou to udělat uživatelé, že ;-) Každý web si musí své psavce vychovat a je hlavně na editorech a šéfredaktorovi, aby hlídali určitý standard. Nicméně web má tu krásnou vlastnost, že do tvorby obsahu vtahuje i čtenáře, tak proč toho nevyužít.

S ohledem na svoje vlastní zkušenosti bych také doporučil nevytvářet příliš mnoho podrubrik a podsekcí. Méně je v tomto případě více. Čtenář se snadno ztratí a pečlivě připravovaný článek nemusí kvůli jeho zařazení do jiné rubriky najít. Nepůsobí také dobře, když se v rubrice objeví článek jednou za tři měsíce. A pak je tu riziko, že slibně vypadající rubrika skončí spolu s autorem.

Odpověď z 24. březen 2010, 14:17:21 hodin
Řekl bych, že novinařina je jenom jedna. Existuje soubor znalostí a dovedností, který musí mít každý novinář. Hlavní rozdíl je "na výstupu" - jinak pracují kolegové v televizi, rozhlase, "printu" a na webu. Internetová žurnalistika se hodně podobá té agenturní. Neexistuje uzávěrka, zpráv se sledují a doplňují online a neexistuje (technické) omezení délky textu. Internet je také na rozdíl od klasických novin vysoce konkurenční prostředí - jiný zdroj zpráv je jen jeden klik daleko. V neposlední řadě je tu zpětná vazba, kterou mohou čtenáři obohatit zprávy nebo si je přímo ověřit. To jinde není tak jednoduché.
Pokud vím, internetová žurnalistika se nikde v ČR nevyučuje. Pražská FSV sice deklaruje, že bude své posluchače profilovat i pro práci v on-line médiích (http://iksz.fsv.cuni.cz/IKSZ-28.html), ale specializaci nabízejí jenom na tisk, rozhlas, TV a foto. Externě ale na FSV učí "internetový" novinář Miloš Čermák. Jak je to na VŠ mimo Prahu, nevím.

Odpověď z 24. březen 2010, 14:29:10 hodin
Já jsem studoval magisterský kurz (http://iksz.fsv.cuni.cz/IKSZ-31.html) ve školním roce 1998/99. Měl jsem v kapse čerstvý diplom z PedFUK a další školu jsem bral především jako přípavu na profesi. Ve druhém semestru jsem začal pracovat v Českých novinách. Po jeho jsem se ptal sám sebe, jestli mi škola pro práci novináře poskytla něco užitečného. Musel jsem si odpovědět, že ne.
Novinařina je řemeslo. Zatímco v redakci elévovi řeknou, jak má co napsat, jak a kde informace ověřovat, jaké klást otázky atd., vysoká škola studentovi především prozradí, jaké existují přístupy k teorii masových komunikací, jaké vycházely v 18. století noviny atp. Přišlo mi zkrátka zbytečné čekat, jestli se v dalším studiu náhodou objeví prakticky zaměřený předmět.
Jaká je situace v přípravě žurnalistů dnes, nevím. Zaznamenal jsem článek v Respektu "Výchova novinářů v Čechách" (vygooglujte), který vedení Institut komunikačních studií FSV odmítlo veřejným dopisem.

Odpověď z 24. březen 2010, 14:33:54 hodin
Tohle je velmi zajímavá otázka, na kterou neznám odpověď :-)
Ptal jsem se na to dnes kolegů z Dispečinku ČTK, což je největší příjmové místo pro tiskové zprávy (email ctk@ctk.cz). Podle nich je to kolem 250 kusů denně. Vedle toho nepochybně každý reportér dostává zprávy ze svého oboru napřímo. Mně osobně jich chodí denně kolem stovky (mám tu smůlu, že přes 10 let je můj email dostupný na webu ;-).
Odhadoval bych denní počet na nějakých 500 tiskových zpráv, část z toho je přirozeně ze zahraničí. Spam nepočítám.

Odpověď z 24. březen 2010, 14:41:12 hodin
Angličtinu využívám pro komunikaci se zahraničními kolegy nebo obchodními partnery. Vedle toho samozřejmě pro sledování zdrojů na internetu (nejen zprávy, ale také novinky ve webových technologiích, trendy na trhu atd.) Jazyky u nás nejvíce využijí kolegové v zahraniční redakci, jimž "na stůl" přicházejí zprávy od zahraničních agentur. Vedle toho má ČTK i speciální redakci, která píše zprávy o ČR v angličtině pro naše zahraniční odběratele.
Články téměř nepíšu, většinou je jen edituji. Zprávy ČTK, které na České noviny vydáváme, ale před vydáním procházejí rukama obvykle aspoň dvou lidí, takže ty příliš upravovat nemusíme. Především je doplňujeme o multimédia, případně další background nebo odkliky na zdroje ve zprávě uvedené.
Jako snad všechna média, ČTK i České noviny šetří. Ekonomická krize zasáhla všechny naše klienty, inzerenty, a tedy i nás. Proto nové lidi přijímáme jen místo těch, kteří odcházejí. Rozšiřování redakčního týmu není bohužel namístě.

Odpověď z 24. březen 2010, 14:57:22 hodin
Pro četkaře platí kodex, ve kterém je, že se nevyjadřují k práci svých klientů. Nečekejte tedy nějaký seznam ;-)
Na média mají nepochybně vliv všichni vámi vyjmenovaní. K tomu byh přidal další média (konkurenci) a čtenáře (veřejnost). Občas se také zapomíná, že média jsou druhem podnikání, což platí i pro veřejnoprávní média. Připočítejme tedy ekonomické faktory. Řada z těchto vlivů jde navíc často proti sobě. Každý vydavatel se s tím vypořádá jinak.
Seriózní médium si nemůže dovolit někomu stranit. Přišla by tak o část čtenářů a inzerentů. Nicméně i to může být strategie - psát pro své věrné.
Je to na dlouhou debatu, ale věřím, že racionálně uvažující člověk se musí naučit rozumět médiím a vytvářet si svůj vlastní názor. Mimochodem, to je jeden ze základních stavebních prvků zpravodajství ČTK - přinášet informace bez vlastního názoru.

Odpověď z 24. březen 2010, 15:01:50 hodin
To je hodně příkré a takhle obecně bych to rozhodně neformuloval. Důvod takového počínání může bý velmi prostý - čím méně redaktorů, tím méně času na každou zprávu, tím nižší kvalita. Rozhodně ale nejde všechny strkat do jednoho pytle, to je jedna ze základních novinářských chyb ;-) Zkuste si najít i ty kvalitní, zas tak velkou práci to nedá.

Odpověď z 24. březen 2010, 15:11:33 hodin
Tak tahle otázka dnes hýbe celým odvětvím. Tištěné noviny s internetem nejspíš za nějaký čas splynou v nějaký nový typ média. Jeho první krůčky představují nejrůznějí e-readery (Kindle, iPad...). Rozhodně to ale nebude do dvou let ;-) Dnes je zřejmé, že samotné příjmy z internetu vydavatelům nenahradí úbytek příjmů z tištěných novin. Prozíraví vydavatelé dnes podnikají v obou světech (tisk - web) a přidávají k tomu mobilní obsah. Půjdou tam, kde bude víc peněz.

Odpověď z 24. březen 2010, 15:22:57 hodin
České noviny.cz od roku 1999 vydává dceřiná společnost ČTK s názvem Neris. V podtitulu má "agentura ČTK pro Internet a nová média". Mezi dcerou a matkou funguje klasický komerční vtah - dcera platí matce za zprávy a platí pro ni stejná pravidla jako pro jakéhokoli jiného klienta ČTK. Na Českých novinách může navíc vyjít maximálně 20% zpráv, které agentura vydá.
Je tu tedy dalších 80% zpráv ČTK, které na webu nenajdete. ČTK navíc svým klientům kromě zpráv poskytuje i s nimi spojené služby - informace o plánovaných akcích, přehledy tiskových konferencí, sděluje jim, co a kdy bude fotit, natáčet, dává jim přehledná shrnutí atd. Navíc jim garantuje okamžité dodání do jejich vlastních systémů, doplnění o metadata, související dokumenty atp.

V zákoně o ČTK stojí:
"Tisková kancelář poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství
z České republiky a ze zahraničí." Takže odpověď na vaši otázku - ano, může.

Odpověď z 24. březen 2010, 15:32:08 hodin
Málokdo z novinářů, které znám, vystudoval žurnalistiku. Když hledáme nové redaktory, zajímá nás spíš co dovedou než co vystudovali. Většinou si nováčky stejně redakce "vychová". Důležité je, aby člověk perfektně zvládal mateřský jazyk, uměl minimálně jeden další, dovedl se vyjadřovat, učit se nové věci atd.
Pokud to s novinařinu myslíte vážně, studujte, co vás baví. K tomu pište blog nebo přispívejte do nějakého časopisu, zkoušejte brigády, abyste nasbírala zkušenosti. Pokud navíc budete umět fotit, natáčet video, efektivně pracovat s webem, budete ideálním kandidátem na novinářskou židli.

Odpověď z 24. březen 2010, 15:40:20 hodin
Odhadnout takhle velký počet lidí je velmi těžké. Pamatuji se, že jsme podle plochy Václavského náměstí a jeho optické zaplněnosti odhadovali počet lidí na demonstraci. A i tak jsme se s dalšími médii lišili.
Pokud u akce typu festival Votvírák poskytne podobnou informaci pořadatel, je pro novináře spolehlivější zdroj než vlastní odhad. Lze předpokládat, že pořadatel ví, na jaké ploše akci organizuje a zná tak její kapacitu. Samozřejmě, že pořadatele novinář uvede jako zdroj.
Díval jsem se na zmíněnou zprávu. ČTK s odvoláním na pořadatele uvedla, že akci navštívilo přes 100.000 lidí s tím, že první den přišlo 45 tisíc a druhý den kolem 60 tisíc.

Děkuji všem za otázky.
Pěkný den.